Japonský vodník

K japonským vodníkům, o kterých je v textu zmínka, mám obzvlášť láskyplný vztah. Jednou jsme totiž s Jiřím hovořili o vodnících - a musím dodat, že není mnoho mužů, se kterými se dá u sklenky vína hovořit o vodnících - a Jiří se mne zeptal, zda vím, jak se jmenuje japonský vodník?

Myslím si, že to byla jen taková řečnická otázka, ale já jsem to náhodou věděla… Japonský vodník se jmenuje kapa a vypadá poněkud jinak, než vodníci u nás. Má na zádech krunýř jako želva a žije mnohem družněji, než náš český zelený mužík na topole nad jezerem. V Japonsku mají totiž vodníci na dně jezer celé vesnice se zahradami a žijí si tam velmi podobně, jako my lidé.

Jiřího mé znalosti ohledně vodníků zaujaly, ba přímo nadchly. Dokonce natolik, že mne požádal okamžitě o ruku.

Takže jestli ještě v Japonsku jsou vodníci, posílám tam na jezerní dno srdečné pozdravení!

ÚRYVEK Z NEPRAKTOVA PANOPTIKA PŘÍŠER

Rozhovor na téma vodníků a dalších strašidel vede s Jiřím Winterem Ivan Rössler

Ale nebudu vás dále unavovat tímto tlacháním a zavedu vás rovnou do panoptika příšer a strašidel, jehož tvůrcem, ředitelem a kustodem je pan Jiří Winter, kterého znáte pod uměleckým jménem NEPRAKTA.

Našel jsem ho v zákoutí vodníků, jak opravuje voskové figurce vodníka ručičku.

"Dobrý den," pozdravil jsem slušně.

"Dobrý den," vesele odpověděl pan Winter.

"Koukám, vodník, že..." řekl jsem zbytečně.

"Ano, to je vodník a ne vodník obyčejný, to je vodník Kabourek, který bydlí na Kampě v Čertovce. Je to strašidlo poměrně milé a kamarádské. Rád si chodil popít piva a popovídat do hospody na Kampě. Patřil ke stálým hostům. Teď tam už moc nechodí. Strašidla vůbec se v dnešní době málo pohybují po svých místech, protože jim nesvědčí rámus, různé technické vynálezy, rozkopané ulice a také je poněkud uráží, že lidé na ně nevěří. Kabourek patří mezi ně. Je o něm známo, že nesnáší rádio a gramofon. A televizi - tu už vůbec nemůže vystát. Takže Kabourek už do hospody nechodí, jenom tu a tam opatrně vyleze z Čertovky a požádá nějakého kolemjdoucího o lahvové pivo."

Znáte hodně vodníků?"

"Jéje. V Čechách jich je. A v Praze také. A každý není tak milý jako třeba Kabourek. Takový hastrman od Karlova mostu je pěkně mstivá potvora."

Existují i nějací vodníci zahraniční?

"Taky. Hastrmani žijí po celé střední Evropě. Ovšem jsou to vesměs samotáři. Co rybník nebo tůň, to vodník. Chodí se sice tu a tam navštěvovat, ale nežijí v pospolitosti."

A jinde vodníky nenajdeme?

"Je to zajímavé, ale potom se vodníci vyskytují jenom v Japonsku. Ovšem od našeho vodníka se podstatně liší. Náš vodník je vlastně něco mezi člověkem, žábou a rybou. A japonský vodník, kterému se říká kapa, vypadá takhle," a Jiří Winter mi ukázal voskovou figurku, která vypadala spíše jako želva než člověk. Byl to takový trpaslíček a na zádech měl želví krunýř.

Jak žije kapa, tedy japonský vodník?

"Žije samozřejmě také ve vodě, v jezerech. A co je zase zvláštní, nežije sám. V japonských jezerech najdete celé vesnice a někdy i celá města, v nichž japonští vodníci bydlí."

Celý rozhovor k přečtení ZDE