Jiří a židovství

Jiří Winter měl židovské kořeny. Spolu s maminkou jako jediní z rodiny přežili druhou světovou válku. Za války jim gestapo zabavilo veškerý majetek, včetně osobních dokumentů a fotografií. Fotografie z dětství nepodařilo zachránit. První fotografie byly pořízeny kamarádem až po střední škole. Jiří Winter byl aktivním účastníkem protifašistického odboje, za který mu byl navržen trest smrti. V březnu 1944 si pro něj přišlo gestapo, zatklo ho a později předvedlo k soudnímu jednání. Výslechy se konaly u soudu na Karlově náměstí a na Pankráci. K soudnímu řízení se nedostavil hlavní svědek a soudce, který nechtěl jednání odročovat a bez svědka Jiřího nemohl odsoudit k trestu smrti, snížil trest na šest let v nacistické káznici. Dne 21. 8. 1944 se konalo soudní přelíčení v budově Strakovy akademie. V září 1944 byl Jiří transportován do věznice Bernau u jezera Chiemsee v Bavorsku. Trest strávil  právě v této bavorské nacistické káznici. Byl zde dlouhých devět měsíců. Devět měsíců utrpení. 

Naštěstí vjelo do tábora  3. 5. 1945  v 11:45 1. pancéřové vozidlo americké armády. Jen o dva dny později se Jiří Winter společně s dalšími dvěma vězni vydal pěšky na cestu do Československa. Putovali jen tři dny, když 8. 5. 1945 byla trojčlenná výprava zadržena americkou hlídkou a všichni byli umístěni do tábora v Grümer. Až o měsíc později z něj byli propuštěni. Pokračovali ve své cestě pěšky k hranicím Československa. Dne 11.6. dorazili do osvobozené Prahy. Konečně byli doma... 

Po válce se Jiří Winter shledal jen se svou matkou, jeho otce umučilo gestapo při výslechu na Pankráci. Zbytek jeho rodiny zahynul v koncentračním táboře Osvětimi. O této části jeho života nikdy nemluvil. Možná právě kvůli traumatickým zážitkům měl za cíl celý život rozdávat jen smích. Sám říkával, že moto: "Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí!" je jeho celoživotní filozofií, kterou se řídí.



Jiří Winter byl členem Českého svazu bojovníků za svobodu a nositelem medaile za protifašistický odboj. Svou odbojovou činností se nikdy nechlubil, nikde ji nezveřejňoval.  Proto se o ní neví. 

Na výstavě z věznice publikoval kresby a fotografie, které dosud nikdy nebyly zveřejněny a neznala je ani nejbližší rodina a přátelé. Více o příběhu židovské rodiny Winterů si můžete přečíst zde.


Výstava Židovské anekdoty v Břeclavi