V polovině 70. let 20. století byl Jiří
Winter pozván významným českým antropologem a lékařem profesorem Emanuelem
Vlčkem ke spolupráci při antropologicko-lékařském
průzkumu tělesných pozůstatků historických osobností prvních sedmi generací
knížecích Přemyslovců. Jako malíř a znalec historie zpracovával na základě tzv.
Gerasimovy metody superprojekce pravděpodobné portréty zkoumaných osobností.
Mimo jiné vytvořil podobizny Karla IV. nebo knížete Spytihněva II, později také
blahoslavené Zdislavy z Lemberka.
Od útlého mládí se Winter zabýval
poznáváním různých etnik, především z prostředí Jižní Ameriky a Asie. Když
se v jinošském věku seznámil s předním českým cestovatelem Albertem
Vojtěchem Fričem, často ho navštěvoval ve smíchovské vile Božínka a vstřebával
znalosti o vývoji lidských ras. Své sbírky obohatil o několik kuriózních lebek,
věnovaných A. V. Fričem.
